Odkaz na oficiální stránky

Hudba / videoklip

Hodnocení:

89 % Dobrá písnička Špatná písnička 11 %

18 lidí

Reklama

Text písně

1. Ahoj, léto (Hana Zagorová, Stanislav Hložek, Petr Kotvald)

Ahoj léto! Ahoj prázdniny!
Ahoj cesty z města ven!
Ahoj slunce, džíny, bikiny
Barvy úsvitů jak sen

Ahoj mráčky! Ahoj úpaly!
Ahoj znáčky nových pih!
Ahoj holky, kluci, kytary
Krásky na silnicích

Je první letní den, prázdninový den
A slunce vzbudí nás
Už prvním paprskem
A každý s úsměvem jej vítá
Náš budík statečný je dneska zbytečný
Je zkrátka letní čas
I když můžem spát
Každý vstane rád, když svítá

Ahoj léto, kráso k zalknutí!
Ahoj touho bosky jít
Ahoj dámy s kufry k prasknutí
Knížko s nápisem - buď fit!

Ahoj snílci v trávě pod stanem!
Ahoj písku horkých dní!
Ahoj lásky prvně líbané
Tam, kam léto jen smí

Auta letící po všech dálnicích
Hřímající vír
Špína velkoměst
Všedních dnů a cest už mizí
A člověk šeptá dík, léto, za kyslík
Vlídný klid a mír
Čistou září, stín
Týdny bez hodin a krizí

Ahoj lidi, mírně uštvaní
S kufrem, pádlem, dívkou snů
Děsnej nával, vlaky narvaný
Hele, prázdniny jsou tu!

Ahoj lidi! Ahoj přírodo!
Braň se, léto, braňme jej!
Snad ten úprk skončí dohodou
Ať jsou prázdniny zas nej!


2. Průšvih (Stanislav Hložek, Petr Kotvald)

Jak se vlastně písnička zpívá
Kdysi v televizi ptali se nás
Režisér se truchlivě díval
Když Péťa řekl: „To chce jen hlas”

Tak jsme tedy přidali hned:
„Chce to čas, hustý vlas, trička různý”
Režisér však zrudnul a zbled
Zdrtil nás pohledem dosti hrůzným

To byl náš první průšvih televizních dob
Však dodnes nechápem, proč rejža řekl: „Stop”

Jak se lásky písnička zpívá
Jedna príma holka ptala se nás
Její kámoš drsně se díval
A my si toho nevšimli včas

Tak jsme teda stihli jen říct
Chce to cit, v očích mít hvězdy snící
A vy máte o mnoho víc
Dál už nic, rázně vstal její kluk, co tam stál, chtěl se prát

Takže další průšvih v jedné rovině
A přitom jsme v tom byli, byli zcela, zcela nevinně
Tak jsme si jednou řekli, že nás trable nikdy neminou
Průšvih je pro nás asi věcí povinnou

Průšvih, to je bolesti báseň
Tajná láska, světovej hřích
Průšvih, to je opuchlá dáseň
Průšvih, to je plačící smích

Průšvih, to je prošvihlej čas
Líbání na přání, když jde třída
Průšvih potká každýho z nás
Bezděčnej, zbytečnej, to se střídá
Průšvihům je dobrý se smát
Jen si běž, každým dnem čas tě snívá
Však měli bychom tvrdě se prát
Když se lež průšvihem zakrývá


3. Dívka, co sama chodí spát (Stanislav Hložek, Petr Kotvald)

Netroufám si k ní jít
Netroufám si ji mít
Průšvih
A jak z něj ven
Vědět, jak sbalit
Pihovatej sen
Svůj úsměv pro dva rozdělí
Jó, kvůli holkám to bejvá zlý

Nedává znát, kdo víc se jí líbí
Neodpoví, má strach, snad co kdyby
Zkoušíme to, jasná věc
A dostáváme kopanec
I kluci maj svý trápení
Tohle nás bere
Jó, to mě bere už pár dní

Dívka, co sama chodí spát
Nosí své první mini teď pod kabát
Dívka, co sama chodí spát
Přitom zkouší dopis Sally psát

Žárlím - jsem sok
To vím
Jsme na tom stejně
Pomoh by šok -
Snad led
Studená sprcha zřejmě
M to drží - mám ji rád
Nedělej vlny - buď kamarád
Když tak skromně jeví nezájem
Nemáme nárok vůbec poznat, jaká je

Dívka, co sama chodí spát
Nosí své první mini teď pod kabát
Dívka, co sama chodí spát
Přitom píše dopis Sally

Dívka, co sama chodí spát
Nosí své první mini teď pod kabát
Dívka, co sama chodí spát
Přitom zkouší dopis Sally psát


4. Kam jdou (Hana Zagorová)

Sny průhledné a troufalé já mám
Kdo může říct, že své sny zná
Jak já je znám a denně probouzím se
S otázkou, kam jdou? Ať tu pár chvil zůstanou!

A pak jen zvláštní pocit mám
Jen tak dlouho vzpomínám
Že létám, se mi zdálo
Ale vůbec nevím kam

A jen příchuť něžností mi teď říká
Opakuj po celý den ta slůvka, milý můj
Mé lásky jsou jen věčnou obavou
Že zaplanou jak ohňostroj a pohasnou
Tak odchází mi láska za láskou
Kam jdou? Ať tu chvíli zůstanou!

Chci mít ráda bez ptaní
Láska není skrývání
I když do dlaní se choulí
Ve svém věčném toulání
Místo dlouhých vyznání
Chci tvé dlaně a dech tvůj
Když po tisící šeptám, milý můj

Kam jdou? Ať tu chvíli zůstanou!
Jenom pocit zvláštní mám
A pak dlouho vzpomínám
Že létám, se mi zdálo
Ale vůbec nevím kam
Místo dlouhých vyznání
Pouze mým snům důvěřuj
Když po tisící šeptám, milý můj


5. Džínovej kluk (Hana Zagorová)

Pojď dál! Co stojíš? Jen koukej
Si plátěnky v síni zout, jinak jseš O. K
Dneska tu nežádáme oblek s kravatou
Jen běž i v sepraných džínách
Běž dál, dneska holky tě zvou

Je príma hic a šaty se nám lepí
Tváříme se jako nic, vždyť kluci nejsou slepí
Náhle jsme pro ně špičky, jedničky, nej
Jen kluk v těch sepraných džínách má úsměv chápavej

Jsem krásně veselá, jsem svá
On občas na mně oči udělá
A řekne, jseš hezká, když končí deska, tak pusu mi dá

Nezdá se, umí, je tutovej, ten kluk džínovej!

Teď hudba zní, tak něžná a príma
Že sfoukneme svíčky, ať líp se to vnímá
Mám srdce otevřené všem krásným nej
Tak vzbuď tu lásku, co dřímá
Vždyť víš, jak jsi chápavej

Jsem krásně veselá, jsem svá
On občas na mě oči udělá
A řekne, jseš hezká, když končí deska, tak pusu mi dá
Nezdá se, umí, je tutovej, ten kluk džínovej!

Když holky líbaj, když holky líbaj, neviděj
Když holky líbaj, když holky líbaj, neslyšej

Nechaj si zdát, že kvůli nim svět zůstal stát

Když holky líbaj, když holky líbaj, neviděj
Když holky líbaj, když holky líbaj, neslyšej
Když holky líbaj a kluk je príma, ztrácej hlas
Nechaj si zdát, že kvůli nim svět zůstal stát

Zvolna svítá, došly desky, bude hezky
Z tance bosky jsou už trosky, stín
Nebýt mě a sepraných džín

Když holky líbaj, když holky líbaj, neviděj
Když holky líbaj, když holky líbaj, neslyšej
Nechaj si zdát, že kvůli nim svět zůstal stát

Zvolna svítá, došly desky, bude hezky...


6. Už dlouho se mi zdáš (Hana Zagorová)

Už dlouho se mi zdáš
Už si tě dlouho sním
S očima dokořán
Ať nespím nebo spím

Znám hlas tvůj i tvůj smích
I kytku, co mi dáš
Tvé hříšky, barvu očí
I svoje jméno máš

Tak dlouho jdem si vstříc
Tak dlouho se mi zdáš
Až ve mně stále víc
Se živou láskou stáváš

Vždyť s tebou prožívám
Tak živý lásky proud
Že mi prostě musíš
Už musíš oživnout

Už tě nechci, lásko, snít
Už tě nechci, lásko, snít
Chci tě potkat, sevřít, žít
A na ulici políbit

Už si nechci lásku zdát
Už si nechci lásku zdát
Chci se o ni bát a prát
A do svítání v dešti stát
Poslouchat šťastná
Slovíčka krásná

Láska je sen všech snů
Elixír básníků
Vždyť láska beze snů
Je pták, co křídla ztrácí
Ale když dlouho sníš
A čekáš světla zázraků
Zůstáváš sám
Jen s tou láskou z oblaků

Už tě nechci, lásko, snít
Už tě nechci, lásko, snít
Chci tě potkat, mít a žít
A na ulici políbit

Už tě nechci, lásko, snít
Tahleta je báječná
Smím se líbat, smát a žít
A s láskou, co je skutečná


7. Dneska už to vím (Hana Zagorová)

Dneska už to vím, už se nebojím
Dnes se dovíš každý večer
Co oveček spočítám
Dnes si řeknu, leť, hodně silně, teď!
Hoře z lásky dělá vrásky
A ty kazí pleť

Jen make up a hop
Volným pádem do tvých snů
A do tvých přání
Jen make up a hop
Dneska ráno u tvých dveří zazvoním

Budík v pokoji ticho ukrojí
Volám sláva, budu vstávat
A už běžím k roletám
Slunce dotírá, okna otvírám
Den se směje a mě hřeje
Láska jako trám

Jen make up a hop
Volným pádem do tvých snů
A do tvých přání
Jen make up a hop
Dneska ráno u tvých dveří zazvoním

Hledám v šatníku, klakson taxíku
Naléhavě ptá se právě
Jestli na něj vůbec mám
Koupelna a zpět
Z okna volám, hned
Dráťák hraje, šálek čaje už je jako led

Jen make up a hop
Volným pádem do tvých snů
A do tvých přání
Jen make up a hop
Dneska ráno u tvých dveří zazvoním

Jen make up a hop
Volným pádem do tvých snů
A do tvých přání
Jen make up a hop
Dneska ráno u tvých dveří zazvoním

Jen make up a hop
Volným pádem do tvých snů
A do tvých přání
Jen make up a hop
Dneska ráno u tvých dveří zazvoním

Jen make up a hop
Volným pádem do tvých snů
A do tvých přání
Jen make up a hop
Dneska ráno u tvých dveří zazvoním


8. Co stalo se, stalo (Hana Zagorová)

To, co mi píšou, je život sám
Nechtějí jenom autogram
Neznámí lidé, a jak mi věří
Že snad jim porozumím

Kde mám tu moudrost, kde rady brát
Přátelé v úzkých žhaví drát
Má linka slouží a kdo se stará
Že nesvá být taky smím

To nejde, jít světem jen tak, beze škod
I bolest je krása a přijde ti vhod
Jen přestát tu chvíli, než načechráš peří
Zas někomu svěříš rád svůj kód

Co stalo se, stalo a jedeme dál
Tak zamkni ty dveře, ten zapadlý sál
Když tamtamy hlásí tvé hubené časy
Spal za sebou most vzdechů
Sám ho spal

Slova, jen slova, dá se tak říct
Však v pravou chvíli zmohou víc
Jako stisk ruky a úsměv k tomu
To někdy stačí, to znám

Samota tísní a je to past
Co z ní se rodí, může zmást
Tam, kde jsou stíny, světlo být musí
Tak hledej dál, třeba sám

Líp ve dvou, to ano, však jsou chvíle ztrát
Být tebou, jdu středem a nic nedám znát
Jen zaplať svůj omyl, ten účet tě vzkřísí
Až dnes bude kdysi, smíš zas brát

Co stalo se, stalo a jedeme dál
Tak zamkni ty dveře, ten zapadlý sál
Když tamtamy hlásí tvé hubené časy
Spal za sebou most vzdechů
Sám ho spal

Život, ten autor
Jak sem tam, zdá se, ztrácí švih
Vymyslí příběh, všechno by hrálo
Jen scén je málo zábavných

Ty zkoušky, ty léčky a projdeme zas
I s úsměvem, v slzách je zvládneme včas
Jen o vlas, co na tom, zas věříme zvěsti
Že prý už je štěstí blízko nás

Co stalo se, stalo a jedeme dál
Tak zamkni ty dveře, ten zapadlý sál
Když tamtamy hlásí tvé hubené časy
Spal za sebou most vzdechů
Sám ho spal

Tadada...

Když tamtamy hlásí tvé hubené časy
Spal za sebou most vzdechů
Sám ho spal


9. V průvanu (Hana Zagorová, Stanislav Hložek, Petr Kotvald)

Když v průvanu kůži
Koupanou vnímám celá
Vzduch fénuje, cítím opiát z něj
Stát zůstanu, průvan nad vanou
Proudy dělá, zas léto tu je
Písně z rádia zněj

V průvanu, ó, v průvanu
Zůstanu, ať si mě suší

Vzduch kudrnatý snáší
Z Petřína ručník froťák
Noc na lavičkách
Cítím v krůpějích z něj
Dech průvanu rozevlátý
Hlavu motá, zas léto prý je
Písně ztrácejí děj

V průvanu, ó, v průvanu
Zůstanu, ať si mě suší

Koupací, z průvanu, plášť
Si dám na zimu ušít
Když v průvanu kůži
Koupanou vnímám celá
On fénuje, cítím opiát z něj

V průvanu, ó, v průvanu
Zůstanu, ať si mě suší
Koupací, z průvanu, plášť
Si dám na zimu ušít

V průvanu, ó, v průvanu
Zůstanu, ať si mě suší
Koupací, z průvanu, plášť
Si dám na zimu ušít

V průvanu, ó, v průvanu
Zůstanu, ať si mě suší...


10. Směs z filmu Starci na chmelu: Milenci v texaskách (Hana Zagorová, Stanislav Hložek, Petr Kotvald)

Chodili spolu z čisté lásky
A sedmnáct jim bylo let
A do té lásky bez nadsázky
Se vešel celý šedý svět
Ten svět v nich viděl klásky
A jak by mohl nevidět
Vždyť horovali pro texasky
A sedmnáct jim bylo let

A v jedné zvláště slabé chvíli
Za noci silných úkladů
Ti dva se spolu oženili
Bez požehnání úřadů
Ať vám to je či není milé
Měla ho ráda, měl ji rád
Odpusťte dívce provinilé
Jestli vám bude o to stát


11. Směs z filmu Starci na chmelu: Kdyby sis oči vyplakala (Hana Zagorová, Stanislav Hložek, Petr Kotvald)

Kdyby sis oči vyplakala
A jako moře byl tvůj žal
Nikomu tím nepomůžeš
Život půjde dál

Na slzy vždycky je moc brzy
A jenom slaboch by jich ptal
Planým nářkem málo zmůžeš
Život půjde dál

Nevěř, že zrada nepřebolí
Ten zázrak už se stokrát stal
Ať se trápíš pro cokoli
Život půjde dál

I pro tvé oči, moje malá
Čas dávno lék svůj uchystal
Kdyby sis oči vyplakala
Slepý bych tu stál


12. Směs z filmu Starci na chmelu: Život je bílý dům (Hana Zagorová, Stanislav Hložek, Petr Kotvald)

Život je bílý dům
S vyhlídkou do zahrady
K největším zázrakům
Patří fakt, že jsi tady

Život je bílý dům
Dům od pólu až k pólu
K největším zázrakům
Patří, když dva jsou spolu

Vyrůstá ze země
A dotýká se nebe
Když stojíš vedle mě
Když stojím vedle tebe


13. Směs z filmu Starci na chmelu: Den je krásný (Hana Zagorová, Stanislav Hložek, Petr Kotvald)

Den je krásný, den je krásný
Den je krásný s tebou

Když dva se rádi mají
I v lednu je jak v máji
I v lednu je jak v máji
S tebou, s tebou, s tebou, s tebou

Den je krásný, den je krásný
Den je krásný s tebou

Když dva jsou jako jeden
V máj promění se leden
V máj promění se leden
S tebou, s tebou, s tebou, s tebou

Svět je krásný, svět je krásný
Svět je krásný, s tebou
Svět je krásný!


14. Jinak to nejde (Hana Zagorová, Stanislav Hložek, Petr Kotvald)

Je těžké brát věci tak, jaké jsou
Jenomže jinak to nejde
Je těžké smířit se s tím
Že už dál ani zpět není kam
Že už ty chvíle jsou tytam

Já vím, že mám věci brát
Tak, jak jsou
Protože jinak to nejde
Já vím, že tím nezměním
Vůbec nic, přesto dál
Dál se ptám
Proč to mám chápat právě já

Spousty nápadů a přání každý má
Jen to své víc už nic nevnímá
V těchhle úvahách se nepočítá
Když nevyjdou, že klidně jdou dny dál

Žádný zázrak, já si přála jediné:
Cítit lásku dřív, než sen se rozplyne
Jenže náhle tady zůstávám
A dál se ptám, proč se s tím smířit mám

Je těžké brát věci tak, jaké jsou
Protože jinak to nejde
Je těžké smířit se s tím
Že už dál ani zpět není kam
Že už ty chvíle jsou tytam

Čím se láska
Co už není, utěší
V téhle chvíli radit
Je to nejtěžší
Teď když pokojem
Jen vzpomínky jdou
Co dá se říct
Když slova prázdná jsou

Je těžké brát věci tak, jaké jsou
Jenomže jinak to nejde
Je těžké smířit se s tím
Že už dál ani zpět není kam
Že už ty chvíle jsou tytam

Je těžké brát věci tak, jaké jsou
Protože jinak to nejde
Je těžké smířit se s tím
Že už dál ani zpět není kam
Že už ty chvíle jsou tytam
Reklama
Reklama

Informace

Přidáno: 20. 5. 2015 - 10:32 | Aktualizováno: 1. 4. 2016 - 15:36 | Kategorie: Směsi | ID: 1279

Podrobné statistiky
Web používá cookies. OK Info